Čekáte balíček a přijde vám SMS, že je potřeba doplatit 29 Kč za doručení. Nebo vám banka údajně píše, že zaznamenala podezřelou platbu a potřebuje ověřit váš účet. Zpráva obsahuje odkaz a často také výzvu k rychlé reakci.
Může jít o smishing, tedy podvod, při kterém útočníci využívají SMS a další textové zprávy k získání osobních nebo platebních údajů.
Co je smishing?
Smishing je podvod prováděný prostřednictvím SMS nebo textových zpráv. Název vznikl spojením slov SMS a phishing.
Podvodník se obvykle vydává za někoho, koho znáte nebo komu důvěřujete. Může to být banka, pošta, kurýrní služba, úřad nebo známá společnost.
Ve zprávě vás následně vyzve ke kliknutí na odkaz. Ten může vést na falešnou stránku vytvořenou tak, aby připomínala skutečný web dané společnosti. Na ní se útočníci snaží získat například údaje z platební karty, přihlašovací údaje nebo jiné citlivé informace.
Jak může podvodná SMS vypadat?
Velmi časté jsou zprávy týkající se zásilek. Podvodná SMS například oznámí, že zásilku nebylo možné doručit, chybí část adresy nebo je potřeba uhradit malý poplatek. Částka bývá často poměrně nízká, třeba několik desítek korun, takže může působit nevinně. Odkaz ve zprávě však vede na falešnou stránku, kde má příjemce zadat údaje z platební karty.
Další variantou jsou zprávy vydávající se za banku. Mohou upozorňovat na údajně zablokovaný účet, neobvyklou platbu, nové přihlášení nebo nutnost ověřit totožnost. Smyslem zprávy je vyvolat obavu, že se s účtem právě něco děje, a přimět člověka k rychlé reakci.
Podvodníci se mohou vydávat také za úřady nebo jiné známé instituce. Objevují se falešné SMS o pokutách, nedoplatcích, vrácení přeplatku nebo nutnosti něco potvrdit. Jindy zpráva oznamuje výhru, slevu či jinou lákavou nabídku a k jejímu získání požaduje otevření přiloženého odkazu.
Setkat se můžete i se zprávou, která působí osobněji. Odesílatel se například vydává za dítě nebo jiného člena rodiny, tvrdí, že má nové telefonní číslo, a později požádá o poslání peněz. První SMS přitom může působit úplně nevinně.
Jednotlivé scénáře se mění, princip však zůstává podobný. Zpráva má vzbudit zvědavost, obavu nebo pocit naléhavosti a přimět příjemce, aby klikl na odkaz, zadal své údaje, provedl platbu nebo pokračoval v komunikaci s podvodníkem.
Podle čeho smishing poznat?
Podvodná SMS může být napsaná velmi dobře, takže překlepy a špatná čeština už dávno nejsou spolehlivým poznávacím znamením.
Všímejte si především samotného obsahu. Podezřelá může být neočekávaná žádost o platbu, výzva k přihlášení přes zaslaný odkaz nebo požadavek na zadání údajů z platební karty.
Častý je také časový tlak. Zpráva může tvrdit, že účet bude zablokován, zásilka vrácena nebo nabídka během několika hodin vyprší.
Pokud vám podobná SMS přijde, otevřete raději oficiální aplikaci dané služby nebo její web zadejte do prohlížeče ručně.
Co dělat po kliknutí na odkaz?
Záleží především na tom, co jste na stránce udělali.
Pokud jste odkaz pouze otevřeli a žádné údaje nezadali ani nic neinstalovali, riziko bývá výrazně menší.
Pokud jste zadali heslo, změňte ho. V případě zadání údajů z platební karty nebo přístupových údajů k bankovnictví kontaktujte co nejrychleji svou banku. Ta může kartu zablokovat a poradit další postup.
Pozornost si zaslouží také situace, kdy vás stránka vyzvala ke stažení aplikace nebo souboru.
Jaký je rozdíl mezi smishingem, phishingem a vishingem?
Rozdíl spočívá hlavně ve způsobu kontaktu.
- Smishing využívá SMS a textové zprávy.
- Phishing je známý především z podvodných e-mailů a falešných webových stránek.
- Vishing probíhá prostřednictvím telefonního hovoru.
V praxi se tyto metody mohou také kombinovat. Podvod může začít SMS zprávou a pokračovat telefonátem od člověka, který se představí jako pracovník banky.
Proto má smysl hodnotit celou situaci, nejen číslo, ze kterého zpráva přišla. Pokud po vás neočekávaná SMS požaduje peníze, přihlašovací údaje nebo rychlé kliknutí na odkaz, ověřte si její obsah přímo u společnosti, která ji údajně poslala.
